TŮR DE BÍR 2010 - Devátý ročník - čtvrtek 5.8.2010
» další dny

Čtvrtek 5.8.2010 / Vůl dne: Milan

Heslo dne: Od hradu ke hradu putujem...

Probouzíme se pod jasnou oblohou na rovném místě v měkké trávě s krásným výhledem na zříceninu Okoř. Tak luxusní místo bychom za střízliva nevybrali. Po krátké přípravě vyrážíme na Noutovice a Svrkyně s naivní představou, že si v nejbližším krámku koupíme snídani. K našemu překvapení ale nacházíme prázdné regály a bandu ožralých místních s lahváči v ruce. Pro nás, měšťáky je to jako dávno zapomenutá vzpomínka. V krámu se chytáme až ve Velkých Přílepech. Snídáme v parku, kde Pepa našlápl exkluzivní hovno, čímž nám u snídaně zajišťoval „příjemné aroma“ :-) . Pokračujeme na Libčice n. Vltavou a to už jsme se napojili na vltavskou cyklostezku směrem na Mělník. V Libčicích přejíždíme Vltavu přívozem. První občerstvovací přestávka tohoto dne je v bufíku v Dolánkách. Po břehu dorážíme do Kralup, kde obědváme, pívo samozřejmě nechybí. Podél Vltavy a zajímavých skalních útvarů jedeme přes Nelahozeves do Veltrus, kde dáváme oraz v zámeckém parku. Následujeme cyklostezku, která nás před Mělníkem dovede k mostu přes Vltavu. Ovšem není most, jako most. Tento byl pro teplárenské potrubí a museli jsme překonat 2 patra po schodech. Přechod s koly a brašnami nás vysílil, takže jsme si museli v Mělníce najít hospodu, abychom dočerpali síly. Z Mělníka míříme do Kokořínského dolu nejkratší cestou údolím podél říčky Pšovky. U rybníku v Harasově se nám postavil do cesty další bufík. Tam už nás a celé údolí obklopovali krásné skály. Dál vedla cesta už pořád po rovině. Náš cíl jsme dosáhli po sedmé hodině večerní, jsme pod hradem Kokořín. Před poslední návštěvou hospody toho dne si jedeme za světla prohlédnout místo na spaní. Nedaleké tábořiště vypadá dobře, takže hurá do Hospody. Jedeme na jisto do kokořínského kempu, kde víme, že dobře vaří a rozhodně nezavírají v 8 večer jako v jiných blízkých hospodách. Při dobrém jídle i pití nám místní milá provozovatelka kempu (nosem připomínající tu holčinu z Hříšnýho tance) nasadila brouka do hlavy, že má v noci pršet, ať tam zůstaneme a že nás za malý poplatek nechá přespat v herně pro děti. Panáčky nám nosí automaticky i bez objednávky a všem se tam začíná líbit. Ale nebylo to jednoduché rozhodování a nakonec se muselo hlasovat. Nejtěsnějším rozdílem zvítězila varianta kemp, takže si po vítané očistě steleme v herně a usínáme.