TŮR DE BÍR 2011 - Desátý ročník - středa 3.8.2011
» další dny

Vůl dne: Petr

Trasa: Příbram ? Praha ? Přerov ? Lipník nad Bečvou ? Hranice na Moravě

Heslo dne: Ještě, že tu Pavču máme :-)

První den dalšího, již desátého, ročníku slavné TdB začal v ranních hodinách na příbramském vlakovém nádraží, kde se sjela celá naše parta ve složení: Pavča, Martin, Milan, Petr, Pepa, Tonda a Tomáš. Po zakoupení jízdenek nastupujeme do vlaku směr Beroun. Oblečením letošních dresů a přípitkem „Šampáňa“ byl letošní ročník oficiálně zahájen. Z Příbrami do Berouna nám cestu zpříjemňuje Kozel v petce ,Tondova zelená a Slivovice od Pavči a Milana.

Z Berouna pokračujeme do Prahy na Smíchovské nádraží, kde přestupujeme na rychlík do Přerova. Tomášovi při přestupu dlouho trvá nasadit brašny na kolo, a tak si hned vysloužil být za Vola druhý den. Z Prahy pokračujeme vlakem do Přerova. Cestou si kupujeme z pojízdného montážního vozíku jeden vychlazený Gambrinus. Po zdlouhavé cestě vystupujeme na Přerovském nádraží a odteď jsme již odkázáni jen na naše bicykly.

V Přerově hledáme hospodu, kde by jsme poobědvali. Na radu místního obyvatelstva, jedeme do restaurace „Na Jižní“ , kde dáváme oběd a tři kousky.

Po obědě vyrážíme směrem na Lipník nad Bečvou po hezké a dobře značené cyklostezce. Cestou se zastavujeme na jedno u koupaliště, zvaného místními „Jadran“, kde vyhrává na kytaru a harmoniku podivný kovboj. Dáváme jedno rychlý a vyrážíme dále. V Týnu nad Bečvou si kluci vzpomněli ,že už tu jednou byli a chtěli si znovu připomenout skvělou atmosféru. Tak Milan objednává pro každého panáka slivovice. Petr jde ještě pro jedno malé na zapití, ale servírka mu oznamuje, že „těm pánům v tom modrém tričku“ nemá už nic nalévat. Milan se bál, že to někdo otočí a tak se raději pojistil u servírky. Dále pokračujeme směrem na Hranice na Moravě.

Petr se chce zastavit u příbuzných a tak s Martinem přejíždí na druhý břeh Bečvy a vrací se několik kilometrů zpět směrem na Lipník. Asi po hodinové návštěvě pokračují za ostatními, kteří mezi tím dojeli do Hranic a usídlili se v restauraci U Kata. Dáváme si večeři a nějaké to pivko, a protože jsme dosti unavení, jedeme hledat místo ke spánku. Cestou se zastavujeme ještě na jedno malé na náměstí v místní herně, a potom už přejíždíme na kraj Hranic k fotbalovému stadionu, kde v malém parčíku rozkládáme karimatky a spacáky, vyčistíme si zuby zelňačkou, a uleháme.

Někteří účastníci okamžitě usínají, nejdéle (jako obvykle) straší Pepa s Tomášem. Když už konečně zalezou do spacáku, napadne je, že by si ještě jednou mohli vyčistit zuby. Jsou to kluci čistotní. Bohužel zelená zůstala někde u kol a nikomu se nechce znovu vylézat. Po chvíli dohadování, co s tím provedou, ze ozve z Pavčina spacáku: „Tak si dáme slivovici, ne?!“ A už podává placatku, kterou měla uloženou pěkně po ruce. Její zkušenosti načerpané na několika vysokohorských trecích se prostě nezapřou. :-)