TÚR DE BÍR 2012 - Jedenáctý ročník - Sobota 4.8.2012
» další dny

Sobota 4.8.2012 / Vůl dne: Milan

Trasa: 50 km Štědronín -> Orlík -> Kozárovice -> Chraštice -> Domů

Heslo dne: Všude dobře doma nejlíp

Ráno se probouzíme v lese nad Štědronínem a Tomáš hned varuje, že radar na smartfounu hlásí déšť. Obloha tomu dává za pravdu, tak rychle balíme a sjíždíme do Štědronína na snídani, kterou jsme si včera večer objednali. Ještě než jsme ji spořádali, začalo kapat a bylo jasné, že hned tak nevyjedeme. Naneštěstí výčep měl otvírat až za dlouho a zelňačka došla. Nedalo se nic dělat, přišel čas Jamesona. Než jsme obrátili placatku dnem vzhůru, přestalo pršet a v areálu se vystřídal turnus dětského tábora. Konečně vyrážíme.

Nejbližší vesnice je Varvažov kde si dáme naše první dnešní pivko. Hospůdka „U Hastrmana“ je tu pěkná s vlastním rybníčkem. Asi v něm jsou i ryby, protože tam nejspíš celou noc chlastali rybáři. Při našem příchodu zrovna poslední dva balili pruty a marně se snažili odvrávorat pryč. Nakonec udělal Milan dobrý skutek o odvedl, skoro odnesl, tyto hendikepované kluky důchodového věku k jejich autu. Není jasné, zda se pak v autě nezabili, ale Milan je určitě zachránil před utopením, neb minout rybník by bez pomoci nezvládli. Odoláváme pokušení objednat si jídlo a vyrážíme směr Orlík přes Nevězice, Probulov a Staré Sedlo.

Ve Starém Sedle dáváme jedno rychlý na náměstíčku na příjemné zahrádce. Mají Zlatého Bažanta a strčí do kapsy většinu piv, co jsme po cestě ochutnali. Pomalu si začínáme uvědomovat, že se blížíme k domovu a začínají se projevovat separatistické tendence některých členů. Petr chce jet za tchyní na Trhovky! Raději hned jedeme dál, aby neměl Petr čas rozvíjet své úmysly. Funíme směr Orlík nad Vltavou, Kozárovice, Chraštice. Konečně oběd Na Dole s výborným Démonem.

Tady je naše poslední letošní společná zastávka, Petr se definitivně rozhodl, vyráží směr tchyně. Později se ukázalo, že tento separatismus je nakažlivý. Ve směru Příbram pokračujeme už jen ve třech.

Kletice, Tušovice, Hořejany, Tochovice, Ostrov... a dost. Milan téměř na prahu domova píchnul (pro pobavení Martina a Tomáše samozřejmě). Bez podobné scénky by TdB prostě nebyla úplná. S nadějí, že se kolo jen dofoukne a opraví až doma pokračujeme. Lazsko, Kamená, Třebsko a je jasné, že oprava kola nepočká. Ještě že má právě otvírat místní hospoda. V tom vedru pivo bodne. Oprava kola, po tolika ročnících TdB dobře nacvičená činnost, jde hladce, ale hospodský pořád nikde. Před hospodou začíná být narváno, už tam stepují tři štamgasti a dávají hospodskému jména, které jistě nemá v rodném listě. Dočkali jsme se, hospoda otevřela akorát, když Milan doopravil kolo. Jedno pívo na cestu a hurá dál.

To už nám bylo jasný, že nepojedeme všichni do Příbrami. Jelikož Martin jede do Lázu, Milan do Rožmitálu a Tomáš do Příbrami, volíme kompromis, místo Příbrami směřujeme přes Vysokou do Bohutína na Plzeňku. Zde se trasa letošní TdB plánovala, zde dáváme poslední pivo (Herolda) a završujeme 11. ročník, jehož se účastnil Martin, Milan, Petr, Tomáš a kytara, která letos sice nezazněla, ale jako tradiční, tentokrát pátý člen skupiny úspěšně absolvovala.

Tímto jsme porušili několikaletou tradici zakončování na Vršíčku a všichni se rozjíždíme svým směrem.