TÚR DE BÍR 2015 - Čtrnáctý ročník - Sobota 1.8.2015
» další dny

Vůl dne: Petr H.

Trasa: 55 km, Myštice – Blatná – Březnice - Podlesí

Heslo dne: Hola, hola, Brdonoš nás volá

Probouzíme se na kraji vesničky Myštice na zahradě se stodolou, kterou nám včera propůjčil jeden z místních obyvatel. I když to včera před ulehnutím vypadalo dost strašidelně, ráno jsme všichni živí a zdraví. Jenom Petřák se moc dobře nevyspal, protože si postavil přístřešek vedle nějaké trubky, ze které v průběhu celé noci občas vytékala voda. Asi nějaký pramen ?. Ještě než všichni stihli vylézt ze svých spacáků, probíhá hlasování, kdo bude vůl dne. Jednohlasně vyhrává Petr H., který si to zasloužil včerejší nepříliš povedenou návštěvou u kamarádky Petry. Po sbalení věcí a ranní hygieně sedáme na kola. Odjíždíme do hospody na snídani, kde nás kupodivu, i přes včerejší slib, nikdo nečeká. Nakonec jsme se dobouchali. Asi na paní provozní, která nám snídani ochotně udělala. Proběhla ranní kávička, někdo si dává vajíčka, někdo zvěřinovou klobásku a nemůže samozřejmě chybět ranní pivko. Vždyť jsme přeci na Tůr de Bír.

Po snídani vyrážíme přes Buzice směr Blatná. Čím víc se přibližujeme, tím víc dostáváme žízeň a je skoro jisté, že se zde na jedno zastavíme. Vybíráme hospůdku kousek od zámku, kde k tanci a poslechu vyhrávají písničky od Ivana Mládka. Polykáme jednu Plzničku a vyrážíme přes Paštiky, Chobot, Uzenice a Uzeničky do Březnice na oběd. Cestou potkáváme v okolo jedoucím autě kamarádku Petru, která se k nám nehlásí a dělá, jako by nás neviděla. Přijíždíme do Březnice na náměstí, kde právě mají pouť. Kolotoče nás moc nezajímají, a tak hledáme nějakou hospodu, kde bychom se naobědvali. První zajíždíme do zámecké restaurace, která je ovšem plná, a tak jdeme naproti do Špejcharu. Ihned po usednutí objednáváme šest dvanáctek Herolda, a i když jsme naproti pivovaru, servírka nám oznamuje, že dvanáctka došla a že si musíme dát desítku. Vybíráme z jídelního lístku, ale žádná hitparáda to také není. Když nám přinesou jídlo, jsme docela zklamáni, porce i vzhled neodpovídají místním cenám. Po obědě dopíjíme druhé pivko a vyrážíme k Příbrami.

Jedeme přes Zadní Poříčí, Oslí, Namnice a Strýčkovy. Když projíždíme Strýčkovy, ze zahrady na nás volá parta holek, ať se k nim přidáme. My jsme ale spořádaní manželé a otcové od rodin, tudíž pokračujeme dál na Vysokou ;-). Dáváme jedno rychlý u Cempírka a pokračujeme přes Bohutín do Podlesí. V Bohutíně zjišťujeme, že se nám ztratili Tomáš s Petřákem. Za chvíli Tomáš telefonuje, že nás čekají na Plzeňce, kde už máme objednané pivo. To se moc nelíbí Milanovi. Je domluvený s Pavčou, která už je na cestě na Brdonoše. Je naštvaný a ani servírka Jaruška ho nepřemluví, aby si dal s  námi také jedno. Nakonec ho musíme společně vypít za něj. Rychle dopíjíme a vyrážíme do Podlesí. Cestou potkáváme Pavču s Matoušem. Milan se trhá a odchází s Pavčou domů.

Vítězně dorážíme do Podlesí. Máme za sebou zhruba 270 kilometrů a asi 260 piv. Potkáváme tu spousty známých a ochutnáváme místního Brdonoše. Když nám pomalu na stole začíná vyrůstat komín z kelímků, říkáme si, že by to chtělo zaokrouhlit na rovných 300 piv. Co se dá dělat. Přeci se nevzdáme těsně před cílem. Začíná se stmívat, nejen venku, ale i nám. Čekáme ještě na ohňostroj a poté, co jsme úspěšně dopili třísté pivko, vyrážíme všichni k domovům.

Letošní ročník patří opět mezi ty, ve kterých je Tůr potlačeno Bírem! ?