TÚR DE BÍR 2016 - patnáctý ročník - Středa 3.8.2016
» další dny

Středa 4. 8. 2016

Vůl dne: Martin

Trasa: 95 km, Příbram – Kamýk nad Vltavou - Zlenice

Heslo dne:  Hospodyně není přítelkyně

Vítejte na začátku jubilejního, již patnáctého ročníku slavného etapového cykloputování. Ještě než šlápneme zostra do pedálů a ukrojíme první kilometry, bylo nutné si předem ujasnit, jakým směrem putování povede a kolik účastníků pojede. V nabídce byly dvě varianty. Petrova severní a Martinova sázavská. Většina hlasovala pro sázavskou a díky tomu se lídrem, totiž volem prvního dne, stává Martin. Středeční start se posouvá na devátou hodinu. Pod podmínkou piva pro každého, je Petřákova žádost o posunutí vyslyšena. Srážíme se na náměstí u Řihákovy koule. Petřák rozdává plechovky piva, rozeznívá se plechovková symfonie ta tádádá da ta ta ta ta... Po nezbytné fotodokumentaci vyrážíme z příbramského náměstí kolem půl desáté. Nakonec chybí Tonda, který se na poslední chvíli zase ztratil, resp.má pracovní povinnosti.

První kilometry vedou přes Háje, kde odbočujeme na hezkou cyklostezku vedoucí až do Jelenců. Odtud pokračujeme do Kamýka. Tady zastavujeme v restauraci U Zemanů, kde bychom rádi doplnili tekutiny a zahnali blížící se hlad. To první se nám daří, Bernard je výborný. S jídlem to ale žádná sláva není. Zapečené těstoviny vypadají bídně a chutnají ještě hůře. Ne zrovna vydatný oběd, se pravděpodobně neblaze podepisuje  na Petřákovi, který při průjezdu jedním nevelkým potokem přecenil své síly a zůstal stát na jedné noze uprostřed. Z vedlejší lávky přes potok se ostatní můžou utlouct smíchy. A rázem tu máme vedoucího adepta na zítřejšího vola dne. Postupně se naším putováním dostáváme do Neveklova, kde si na terase místní hospůdky dáváme dva orošené kousky a vzpomínáme na film Vesničko má středisková, který se tady v okolí natáčel. Petřák suší botu.

Blížíme se k Sázavě. Jedeme po šotolinové cestě, která je plná nástrah. Nejdříve děláme dobrý skutek a pomáháme jedné paní lepit duši, samozřejmě u kola. Po ujetí pár desítek metrů se cesta stává osudná i Martinovi. Píchá. Bágly dolů, lepíme, nasazujeme zpět, hustíme a zjišťujeme, že je tam ještě jedna díra. Opět lepíme, nasazujeme zpět, hustíme. Když už si myslíme, že je vyhráno, zpod pláště se ozývá jakýsi dlouhý zvuk meluzíny. Záplata nevydržela. Padá šero i ostřejší slova. Atmosféra začíná houstnout. Zatímco část pelotonu už odpočívá v cíli, Martin ,Petřák a Tomáš si dávají třetí kolo v sundavání, lepení a huštění. Do třetice se daří. Uklízíme vercajk a ostrou stíhací jízdou se vydáváme za zbytkem výpravy do Zlenic do kempu Kormorán. Večeříme, popíjíme a společně s partou vodáků ze Severní Moravy pějeme jednu pecku za druhou.