TÚR DE BÍR 2018 - sedmnáctý ročník - Čtvrtek 26. 7. 2018
» další dny

Vůl dne: Petr

Trasa: 78 km, Dobšice – Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové – Týniště nad Orlicí

Heslo dne: Galantní jelen

Probouzíme se v Dobšicích, na konci vesnice, kousek za fotbalovým hřištěm. Ihned po rozlepení očí nám Petřák vypráví o zatmění měsíce, které pozoroval celou noc. Všichni ale víme, že má přijít až za dva dny, a tak Bůh ví, co se mu v noci zdálo a po čem se mu zatmělo.

Po ranní hygieně a sbalení spacáků vyrážíme na snídani do vedlejší vesnice. V Žehuni nacházíme malou prodejnou s potravinami a na lavičce před ní snídáme. Jelikož ještě nemáme vola dne, opět losujeme pomocí „Mikešákovy“ aplikace. Tentokrát padá volba na Petra H. Od této chvíle se všichni začínají bavit a všem je do smíchu, kromě Petra, který má podezření na nějaký švindl a žádá opakování ceremoniálu. Má ale smůlu!  Pavel škemrá od Petra M. další zázračnou energetickou tabletku, ten se nad ním před odjezdem slituje a dává mu ji.

Dále jedeme do Žíželic, kde nás čeká první dnešní orosené pivko. Pokračujeme do Chlumce nad Cidlinou, a v restauraci s pěknou obsluhou dáváme polévku a pivo. Nabíráme směr Hradec Králové. V Obědovicích zastavujeme na jídlo, ale když si nás obsluha dlouho nevšímá a ještě nám bez pozdravu seberou jídelní lístek, zvedáme se a jedeme hledat jinou hospodu. Projíždíme přes Kratonohy a Roudnici do Lhoty pod Libčany. Narážíme na obecní hostinec, kde vaří. Mají tu sice výběr jen ze dvou jídel, ale jelikož je už dost hodin a my máme hlad, zůstáváme. U většiny z nás vyhrává kung-pao. No, kung-pao, spíš rýže s podivnou omáčkou, kousky zeleniny a oříšky. Tomáš volá Milanovi a domlouvá se s ním, kde se potkáme. Odhadujeme, že večer budeme v Týništi nad Orlicí, kam by měl Milan dorazit vlakem kolem 22 hodiny. Polykáme dvě pivka a pokračujeme přes Praskačku do  Hradce Králové. Hradcem pouze projíždíme a zastavujeme kousek za Stříbrným rybníkem v hostinci U Pírků. Tady nám moc chutná, tak polykáme tři Rohozce.

Je horko, a tak přemýšlíme o nějakém koupání. Jelikož to tu Petřák dobře zná, doporučuje nám nedalekou bývalou pískovnu „Bělečský písník“. Tady nás vede na druhou stranu, prý je tu nejlepší koupání. Koupání možná, ale krom jednoho nudisty tu není na co koukat. Petřák se jede podívat na chalupu k rodičům, jestli tam náhodou nejsou, s tím, že se pak sejdeme v jejich rodinném pivovaru U Hušků. Pavel, Tomáš a Petr M. plavou na druhou stranu a zjišťují, že je to tam na koukání mnohem lepší. To nám udělal Petřák schválně!!!

Když se vrátili, přepadla nás žízeň, ale kromě teplé zelené nic nemáme. Co naplat, i teplá zelená je dobrá. Po dopití láhve vyrážíme do pivovaru k Huškům. Tady večeříme a ochutnáváme místního Cara a medové pivo Včelka. Car byl dobrý, ale o Včelce se to říct nedalo. Před odjezdem pořizujeme ještě pár fotek a pokračujeme po lesní cyklostezce přes Albrechtice do Týniště nad Orlicí. Kousek za Albrechticemi nacházíme pěkné místo na spaní. Tím máme jednu věc vyřešenou a zbývá nám ještě najít nějakou pěknou hospodu.

Na doporučení domorodkyně dorážíme do hospůdky U Sluncí, kde dnešní den zakončíme. Ochutnáváme Krakonoše a Svijany a čekáme na Milana. Když kolem desáté doráží, dává si menší večeři, vyndává zpěvník a kytaru a začíná hrát nám všem známé songy, které občas proložíme nějakým vtipem (třeba o galantním jelenovi). Hospůdka se pomalu vyprazdňuje a na paní domácí je vidět, že by šla spát.

Tak pomalu balíme kytaru a kola a vyrážíme k místu na spaní. Zde rozbalujeme spacáky a karimatky a po večerní hygieně „zelenou“, uleháme k spánku. Takže „dobrou noc“.