TÚR DE BÍR 2018 - sedmnáctý ročník - Sobota 28. 7. 2018
» další dny

Vůl dne: Petřák

 

Trasa: 31 km, Slatiňany – Chrudim – Bylany - Choltice - Přelouč

 

Heslo dne: Aplikace je kurva

 

Ráno se probouzíme na bývalém fotbalovém stadionu v Chrudimi, který nám byl doporučen obsluhou z hostince U Wenzlů ve Slatiňanech. Prý že tam nedávno přespávalo asi 200 francouzů ve stanech a že je tam klid. Klid byl, ale představa, že 200 francouzů musí i jít na záchod nás moc o čistotě místa nepřesvědčuje. Pomalu balíme a pozorujeme silně nervózního Mikešáka, jak celý bledý a s nafouklým bříškem řeší, kde dnes ráno vykoná svou potřebu. Jediné místo je v rohu asi 150 metrů od nás, ale je tam postavený stan a Petrovi se tam moc nechce. Trapné rady, že má jít do stanu a překvapit nocležníky, ignoruje. Zabaleni vyrážíme, ale jakmile dosedneme na stroje, řešíme stejný problém jako Petr. Rychle se dohodneme a každý si hledá své místečko k meditaci. Rozprcháváme se po Vlastivědné stezce krajem Chrudimky.

 

Po několika minutách se opět srážíme. Bohužel schází Milan. Vyrážíme směrem do centra a chceme už vyprázdnění řešit snídani a doufáme, že Milan jel správným směrem, ale nikdo o tom moc není přesvědčen. Jeho noční anabáze a styl usínání vyvolala v noci i ráno spoustu témat ke vtipkování. Naštěstí je Milan na telefonu a daří se nám ho navigovat zpátky k nám  Snídani nakupujeme v Tescu. Vyrážíme najít nějaké pěkné místo k nasnídání, ale vůbec se nám to nedaří. Dojíždíme za centrum Chrudimi a snídáme v parčíku, který obklopuje několik menších paneláků. K snídani nám vyhrává z jednoho otevřeného okna velmi hlučně puštěná hudba se silným rómským nádechem. Přichází k nám starší pán s pejskem a dává se s námi do řeči. Trochu si zanadává na spolubydlící, popřeje nám šťastnou cestu a my začínáme řešit vola dne pomocí Petrovy aplikace. Petře tu aplikaci si strč do p….! Opět se zlepší v teamu nálada, jenom Petřák už tolik nepovídá. Z Chrudimi vyrážíme přes Bylany do Rozhovic. Zde si dáváme své první pivko v nové otevřené restauraci.

 

Jsme dohodnuti, že dnes dojedeme do Přelouče a pokusíme se dostat do prvního možného vlaku s odjezdem v (nevim). Pokračujeme přes Jeníkovice do Choltic, kde je pokus u několika lidí o zastavení se na stadionu, kde měli otevřenou hospůdku. Je rozhodnuto, že se pokračuje dál a přes Poběžovice u Přelouče a Mokošín dorážíme do Přelouče. Nalézáme vlakové nádraží, vůl zařízuje jízdenky. Protože máme skoro hodinu času, jedeme se naobědvat do blízké V+M Nádražní restaurace. Restaurace na pohled nic moc, samoobslužný systém, také moc neslaví úspěch, ale jídlo se dá sníst a i chutná. Po obědě nastupujeme do vlaku. Zjišťujeme, že si je možné zakoupit občerstvení u pojízdného vozíku s obsluhou a jelikož jsme rozděleni na trojice, je jasné, že druhé trojici můžeme poslat pivka s tvrzením, že se jedná o dar Českých Drah. Paní s vozíkem se směje a souhlasí, že pivka předá stejně oblečeným cyklistům v druhém vagonu. Po půl hodině se paní s vozíkem vrací a také nám předává dar od Českých Drah. Dorážíme do Prahy na Hlavní nádraží a rychle přestupujeme na vlak do Příbrami. Nyní už následuje klasická cesta vlakem Praha-Příbram. Všichni pomalu usínají a během cesty se ani moc nepovídá. V Příbrami jsme už všichni zase čilí a dáváme jedno pivko v Příbramské nádražní restauraci. Opravdu jenom jedno. Vyrážíme směr Podlesí na Brdonoše. Zde se k nám přidává Martin v bílém dresu a tradičně zakončujeme letošní Tůr de Bír 2018 na zdejší afterparty

 

 

The konec