TÚR DE BÍR 2020 - devatenáctý ročník - Sobota 1. 8. 2020
» další dny

Vůl dne: Tomáš

Trasa: 68 km, Zdice – Hořovice – Padrtě - Příbram, 63 piv

Heslo dne: Kdo mě to píchá, když ne ty. (*odpověď naleznete na konci)

„Takhle dobře jsem se za celé tři noci letošního TDB nevyspal. Poprvé mě nikdo nebudil chrápáním. To jsou ale asi tak všechna pozitiva dnešního noclehu.“

Ale pojďme pěkně popořádku.

Poté, co se rozumově vyspělejší část výpravy, říkejme jí zjednodušeně Béčko ????, vydala v pátek večer směrem k noclehu na téměř ideální místo v lesoparku Knihov, které vybral Tomáš a Petr H., pokračovala méně ostražitá a ještě ne zcela vybouřená skupinka A ve složení Mikešák, Petřák a Plecháč v konzumaci a konverzaci v Tomově baru. Snad to bylo pivním mokem, který se Petr H. dokonce odvážil nazvat zkaženým, nebo společností minimálně o generaci mladších domorodců a domorodkyň, že se svatá trojice vydala z baru sice opatrně (Petr M. a Tomáš dokonce vedli kola), ale špatným směrem (na SV místo na SZ). A stejně jako Švejk, který z Tábora vyrazil do Českých Budějovic, aby ho přivítal Písek, skončili naši tři hrdinové na sklizeném řepkovém poli asi 1,2 km od dohodnutého místa. Tomášovi se sice zpočátku nedařilo přesvědčit ostatní o výborné volbě nového místa, ale když přitvrdil a začal rozkládat celtu, tak to oba Petrové nakonec vzdali a jali se škrábat ze silnice na pole za ním.

Ráno opravdu stálo za to. Nikde ani strom a výheň už od 8mi ráno. Výborná kombinace pro dvě trubky (čti pod čarou Petr M. a Tomáš), válející se asi hodinu na plachtě, prošpikované stonky řepky. A ještě k tomu oba bojující s kocovinou a nepochopitelným krkáním octa i přesto, že měli k večeři buřty na pivě … . Petřák oproti těm dvěma vypadá svěže a odpočatě, jako by měl právě vyrazit na Závod míru. Asi trénink. Náladu nám zlepšují jen neustále pendlující multikáry po nedaleké silnici a jeden týpek, který nad naší volbou noclehu nevěřícně kroutí hlavou. Za neustálého krkání balíme a přesouváme se do centra Zdic, abychom si ulovili něco do žaludku. Pokud možno bez octa ????. Béčko, teda srabíci, už stejně vyrazili napřed, takže není kam chvátat.

Když se alespoň trošku vzpamatujeme, vyrážíme přes Stašov a Otmíče do Hořovic. Kluci posílají zprávu, že na nás čekají na místním koupališti. 11km úsek jsme zvládli hladce. Kromě toho, že Tomáš přehlédl jedno zaparkované auto a přistál mu na nárazníku, Petr M. nezvládl rovinku v lese a více než 20ti-minutového hledání příjezdu k hořovickému akvaparku, se prakticky nic nestalo ????.

Na koupališti je krásně, ale poměrně plno. Je vidět, že se na naše vysportovaná a sexy těla přišla podívat téměř půlka Hořovic. No nic, dáváme si překvapivě pivko, zamačkáváme slzu v oku a vydáváme se přes Zaječov a Těně do Strašic na pozdní oběd. Restaurace Na Poště je celkem fajn, jen ten vrchní je nějakej divnej. Arogantní debil, jinak nic. Pokračujeme přes Tři Trubky, stoupáme nad Padrťské rybníky a zastavujeme v Nepálu, abychom nevypadli z formy. Tady na nás čeká Pavel, který dal letos přednost před kamarády alkoholiky, dovolené s rodinou. Rádi ho vidíme a vyprávíme mu zážitky z cest. Zejména historka o noclehu ve Zdicích je hodně populární. Po jednom až dvou kouscích se přesouváme na konečnou, kterou je letos prvně bohutínská hospoda U hřiště. Jsme zde svědky setkání Petra Ch., který s námi jel j.h., s Markétou Ch., která ho přišla přivítat s jejich dítětem velké D.

V poklidu zakončujeme letošní TDB a i trošku bilancujeme. Tento ročník je přece jen něčím výjimečný: Je to prvně, co jsme nespali všichni společně. Tak snad to nebude nový trend?

A jaký asi bude ten příští, jubilejní, 20tý?.

* Odpověď a kvízovou otázku: Řepka (není tím myšlený fotbalista ????)